Maso pro nás představuje jeden z významných zdrojů plnohodnotných bílkovin, které plní v našem organismu řadu důležitých funkcí a mnoho z nás si svůj jídelníček bez něj nedokáže představit. Jeho spotřeba a je spojena s negativními vlivy na naše zdraví i na přírodu. Rozvoj intenzivního chovu hospodářských zvířat sebou přinesl řadu negativních dopadů na životní prostředí, a to v podobě oslabování ozonové vrstvy a okyselování či zvyšování skleníkového efektu, kdy zemědělský chov je spojován s emisemi metanu. Tyto emise mají na změny klimatu dokonce mnohem větší vliv než často diskutovaný oxid uhličitý. Pokud přemýšlíte nad konzumací masa v ekologických souvislostech a chcete přistupovat zodpovědně k přírodě i ke svému tělu, nabízí se možnost vydat se cestou flexitariánství. To je postaveno na omezení konzumace masa a na kvalitě vstupních surovin, zohlednění ekologických principů a udržitelnosti. Základní tezí je jíst více vegetariánsky orientovanou stravu, a pokud je do jídelníčku zařazeno maso, tak by mělo pocházet z bio či farmářské produkce. Podle studie GfK Health & Wellbeing Report Europe vědomě omezuje spotřebu masa jedna ze tří evropských domácností. V Česku se alternativními potraviny stále více zabývá především mladší generace, tedy lidé ve věku 18 až 35 let.
Maso nám dodává esenciální aminokyseliny, bez kterých lidský organismus nemůže fungovat. A také pocit sytosti. Nadbytek živočišné stravy ale dlouhodobě přispívá ke kardiovaskulárním chorobám, karcinomu tlustého střeva, ucpávání tepen a zvyšování krevního tlaku a díky špatné mikrobiotě ve střevech i ke snížení imunity. Je také prokázaná souvislost mezi konzumací červeného masa a rakovinou slinivky a prostaty. Velká spotřeba masa a živočišných produktů nám nepřidá ani pokud chceme snižovat váhu.
Podle dostupných dat je prokázaná spojitost konzumace mase a vyšší míry úmrtnosti. Naopak nahrazením živočišných bílkovin rostlinnými úmrtnost přímo klesá. Pokud tělo čelí nedostatku aminokyselin celkově nebo mu chybí konkrétní aminokyselina, vystavuje se stresu, který aktivuje okruh přežití. Studie Hine, C.Mitchell aj.R. Mitchell,:“ Calorie Restriction and Methionine Restriction in Control of Endogenous Hydrogen Sulfide Production by the Transsulfrufation Pathway“ proázala, že dieta s nízkou hladinou methioninu u myší aktivuje obranné mechanismy a prodlužuje zdravý život o 20%.
Je tedy rostlinná strava zdravá?
Rostlinná strava jako základ jídelníčku může rozhodně prospět. Nejde ale pouze o původ potraviny (rostlinný či živočišný), ale také o ochotu se zabývat složením potravin a jejich nutričním přínosem. Záleží tedy na tom, jak spotřebitel svou rostlinnou „dietu“ pojme. Zda pouze omezí maso a nahradí jej zvýšeným podílem sacharidů či cukrů, seitanem, bílým pečivem či knedlíky, což je špatná volba, anebo bude hledat kvalitní náhražky ve formě luštěninového proteinu. Rostlinná strava platí za zdravější alternativu proti převažujícímu masovému jídelníčku, ale pouze za předpokladu, a to platí vždy, že strava bude pestrá. Co to znamená?
- Že zelenina bude tvořit alespoň 50% objemového podílů denní dávky jídla. K tomu platí zásada – střídat co nejvíce druhů zeleniny. Listová zelenina musí být součástí a to syrová, zbývající druhy dušené.
- Konzumovat zásadně jídla vyrobená nebo připravená ze základních surovin. Vyhýbat se náhražkám všeho druhu a většině přídatných látek. U průmyslově vyráběných potravin mít jistotu, že při jejich výrobě byly použity pouze přirozené procesy, jako jsou např. tepelná úprava nebo fermentace, či sušení.
- Nezanedbávat ani glycidovou část stravy. Bez ní bychom nezískali potřebnou energii ke všem životním pochodům. Velmi dávat pozor na příjem v poslední době moderních produktů obohacených o proteiny. Může to působit až tak, že většina průmyslově vyráběných výrobků je nějak obohacena o proteiny. Je třeba sledovat o jaký druh proteinu se jedná a zároveň mít na paměti, že přemíra bílkovin může být až riziková.
- V případě glycidových části jídelníčků volit celozrnné druhy zrnin a opět v širokém spektru. Střídat potraviny s žitem, pšenicí špaldou (lepší alternativa než běžná pšenice), konzumovat pohanku, jáhly, čirok, celozrnnou rýži a v neposlední řadě skvělé brambory. Pocit nasycenosti při konzumace masa se tak nahradí tolik potřebnou vlákninou, která plní podobnou funkci. Luštěniny vždy střídat co nejvyšší počet druhů. Luštěniny jsou rovněž bohaté na vlákninu. Osvěta v oblasti rostlinných alternativ je v současnosti tak rozsáhlá, že jde spíše o motivaci konzumenta.
- Není nezbytně nutné být absolutním vegetariánem nebo veganem. Omezení se na konzumaci drůbežího masa 1 – 2 x týdně, či 4 vejce týdně bohatě postačí pro zdraví lidí i planety.
- Mnohem důležitější je přijímat co nejvyšší denní podíl stravy v BIO kvalitě.
Produkty, které nenahradíme. Které živočišné produkty si čas od času dopřát?
Rozhodně vejce, protože kvalita aminokyselin v bílku je jedna z nejlepších ze všech živočišných produktů. Aminokyselinové scóre vajec je nejhůře nahraditelná jinou přirozenou potravinou. Lecitin, který je obsažen ve žloutku nahradit umíme z rostlinných zdrojů. Pozor také na tvaroh, obsahuje vápník, kvalitní bílkoviny. Důležité pro lidský organismus jsou také fermentované mléčné výrobky kvašené bakteriemi mléčného kvašení pro významný obsah „probiotik“ , také kvalitních bílkovin a vápníku.
Rybu, protože některé její výživové složky neumíme nahradit rostlinnými produkty.
Kyselina dekosahexaenová a eikosapentaenová, jsou omega-3MK, které se nachází přirozeně jen v tučnějších rybách a jiné potraviny přirozeně tyto nenahraditelné MK neobsahují. Jsou nezbytné pro dozrávání mozku, kognitivní funkce, uvádí se další pozitivní účinky pro činnost srdce, zraku, imunitního systému.
